Čím nikdy nepodarovat hráče?

1. Hudební CD

Hudbu přece miluje každý? Ano, to je pravda, jen těžko vám někdo řekne, že nesnáší veškerou hudbu, co existuje, no a jelikož lidé jsou velmi muzikální, možná by si jeden i řekl, pořídím CD a bude to. Jde o to, že prakticky každý poslouchající svůj oblíbený žánr má již během let “tu svoji” sbírku oblíbených srdečních záležitostí veskrze kompletní. Kupování hudebních CD hráčům prošlo někdy v 90. letech, kdy se CD občas špatně sháněla, ale dnes tu máme internet, hudbu digitální a tedy i snáze dostupnou.

2. Cvičební pomůcky a předplacenky do tělocvičny

I zde by šlo argumentovat tím, že i hráč jistě touží po slušné figuře a zdraví. Přeskočme dnes rovnou herní stereotyp nemytého geeka a nerda s nadváhou. Hráči většinou preferují jiné protahovací aktivity, nežli právě zvedání želez - procházka v přírodě ("ten les tady, to je skoro jako poslední raid!"), zaběhnutí klusem pro novou hru na poštu nebo zajetí na kole na nějakou MMO akci je z jejich pohledu ažaž. Hráči zkrátka razí heslo: “Já nepotřebuji figuru jako u řecké sochy - můj Paladin na 86. levelu ji už má!”

3. Dárkové certifikáty

Dárkové certifikátry se jeví jako skvělá volba pro hráče - nakonec dovolují jim pořídit si v příslušném obchodě cokoliv chtějí. Nic proti tomu - základní nápad je dobrý, ale to provedení... Od hráče to obvykle vyžaduje dojití někam, zbytečnou lidskou interakci, řešení probémů s datumy, přenosem na jinou osobu, nebo co se to před vámi vyrojí za zádrhel(y). Hráč uvažuje u certifikátu logicky takto: nutí mě jít někam a koupit si něco, co bych si normálně nekoupil, to má být nějaký dárek? Podobý certifikát skončí zkrátka v šuplíku vedle stovek mrtvých baterií, osumatřiceti nepíšících propisek a balíčku karet s chybějícími trojkami.

4. Modelářské věci a soupravy

Nešťastná úvaha obvykle postupuje nějak takto: “Ten model je tak detailní a Tomáš přece miluje Star Wars... !” Ačkoliv se to skutečně může pár výjimkám povést, pravda je taková, že většina lidí (jakož třeba i autor) je lepidlo neúspěšně rozmazávající ne-umělec, který nemá na podobné věci talent. Podobné věci z fotek sestavují týmy profíků s pevnou rukou a talentem na Photoshop. U průměrného netalentovaného hráče by to jistě skončilo tak, že by okamžitě poztrácel půlku dílků a celý pokoj zapatlal lepidlem. Kompletní věc je ale naproti tomu zcela v pohodě...

5. Hry

Asi si říkáte, že jsme se z těch miliard anime her již úplně zbláznili, nakonec, co jiného by si měl herní fanatik a šílenec přát jiného, nežli pořádnou kupu her? Dát mu ale pod stromeček hry je to nejkrutější, co mu můžete udělat! Proč? Hry jsou pro hráče jeho krví a vzduchem. A jsou Vánoce, tedy doba, kdy jsou na sebe lidé milí, jezdí se po návštěvách, přijímají zástupy tetiček a tváříme se, že tu osobu, co si nás 364 dní jinak nevšímá, vlastně máme rádi. Hráč, který dostane hry a nemůže s nimi v příští miliontině vteřiny utíkat k PC, má asi tak dobrou náladu, jako lumík v chronické depresi. Čekat den, dva, tři, i více na to, až si je člověk bude moci zahrát, je pro hráče naprostá věčnost. Jako byste mu na několik dní zakázali dýchat. Vidět na poličce sadu nových darovaných hitů v krabici a přitom vysvětlovat tetě Agátě, proč už nechcete být indiánem ani popelářem je zkrátka věc, kterou jen málokterý hráč přežije v relativně solidním duševním rozpoložení...

Pro psaní komentářů se nejprve přihlaste.