Co v šermu a zbraních dělají MMO hry špatně?

I. Šerm

V dnešním historickém pojednání se budeme věnovat škole německé, která je našinci z pochopitelných (i historických) důvodů zdaleka bližší, nežli italská, francouzská, španělská a anglická.

1. Postoj – První věcí,která je systematicky ve hrách špatně, tak už samotný postoj postavy. Dříve bylo zvykem mít trochu snížené těžiště (mírné pokrčení v nohou), což bylo z více důvodů, tím hlavním ale bylo, aby měl šermíř větší stabilitu. K druhé straně stáli šermíři bokem z prostého důvodu – proč poskytovat nepříteli 2 strany k zásahu, z nichž je jedna nekrytá, když mu můžeme poskytnout jen jednu a to tu krytou zbraní?


2. Chůze – šermíři chodili trochu podivným způsobem Používali se celkem 3 typy kroků: dlouhý krok, krátký krok a příkrok. Všechny do jednoho měli něco společného – šermíř musel mít vůči sobě vždy chodidla kolmo, aby si uchoval co největší stabilitu.
3. Základní seky – základní seky jsou tzv. Střecha (shora dolů), dále Býk (nejsilnější a nejpřirozenější – zprava nahoře doleva dolů), Trpaslík (vodorovně se zemí v oblasti pasu až žeber), Kanec (opak divočáka) a Pluh (opak střechy sekající spodem na bradu). Nejsilnějším (a taky v boji nepoužitelně pomalý) byl sek popravčí provádějící se z dlouhého vytočení zpoza zad.


4. Oddělení nohou a rukou – čím lepší šermíř byl, tím lépe dokázal nechat svoje nohy i ruce, aby jednaly nezávisle na sobě. Ideální bylo, aby se ani trochu neovlivňovaly – pokud někdo viděl, že jste 2x při nějakém úderu (nebo typu kroku) mírně zavangloval, sekl vám jej (navedl vás do něj) ihned potřetí a k tomu přidal i nařízlou šlachu či podobnou radost.
5. Dynamika šermu – starý šerm byl nesmírně dynamická záležitost. Zapomeňte na 2 postavy stojící naproti sobě a pohybující se kupředu a zpět. Obě strany neustále měnily postoj, obcházely se v kruhu, měnily tempo i chůzi, aby je protivník nemohl tzv “přečíst“ (amatéři se stále stejným tempem nežili dlouho).


6. Dorážení – historické knihy se tomuto detailu moc nevěnují, ale bývalo to více než časté: po boji jedna strana obcházela bojiště a tzv. dorážela přeživší a zraněné – používal se k tomu obvykle prudký pohyb hlavy proti páteři, tj. zlomení vazu nazvané melodicky Pohled do Nebes.
7. Boj na blízko – staří Němci nezanedbávali ani boj beze zbraně. Pokud již k tomu došlo, používali to nejtvrdší, co lidské tělo nabízí: lokty. Cílem tedy obvykle bylo zkrátit vzdálenost a pak soupeře zmasakrovat údery loktů do hlavy. Hojně se též užívalo pák k lámání kostí i kloubů.


8. Detaily šermu - Jedním z těch méně nápadných prvků ryzího historického šermu je to, že se tehdejší osoba s mečem musela naučit (chtěla-li přežít) sekat bez rozmachu. Zní to jednoduše, ale je to těžší, nežli by se zdálo. Nakonec zkuste si to sami se smetákem nebo co máte po ruce zrovna. Pokud totiž začnete provádět nápřah, má zkušený šermíř hromadu času rozpárat vám mezitím břicho, krk, seknout do svalu či něco podobného.
9. Tajné finty – Dřívější šerm byl maximálně strohý a účelný, žádné přehnané žonglování na efekt a už vůbec žádné otočky či podobné vylomeniny. Jakmile se někdo na desetinu vteřiny otočil ke slušnému šermíři, okamžitě měl sek na tepně nebo jiném dostupném místě. Speciální seky, tajné finty a podobné voloviny se vyskytují pouze v literatuře a filmech. Dříve to bylo pouze a výhradně o tom, že šermíř celý život driloval pár běžných technik, které dovedl k dokonalosti. No a když se s někým setkáte na ostří, je rozdíl, jestli něco provedete za 0,3 sekundy nebo 0,18... I jediná setinka často rozhodovala o životě a smrti, proto šermíři drilovali základní seky, kryty a údery do tzv. zblbnutí. Není na tom ale absolutně nic zábavného 100x denně celý život opakovat perfektně každý jeden pohyb, to se spolehněte...


Ve skutečném boji jste neměli Longsword +7 a tím méně nějaká kouzla k supportu. Když vás tedy někdo v rámci tehdejších VvV (vládce vs vládce) hrátek rozsekal, bývalo to fatální. Není proto divu, že se na osoby přeživší řádově desítky bitek lidé často dívali jako na polobohy.

II. Moderní věk a zbraně

Tak, to bychom měli historii a teď nadešel čas na modernu v podobě střelných zbraní.

1. Tlumiče – asi to znáte sami. Nasadíte na svoji zbraň tlumič a rázem jste ve hře neslyšitelný zabiják. Realita je ale velmi hlučná – i nejmenší ráže z jaké se dnes střílí (.22 LR) produkuje z krátkých zbraní hluk okolo 160 dB. To tlumiče mohou srazit o nějakých 30-40 dB dolů, tedy někam na úroveň hlasitého výkřiku a sbíječky. Šance, že by vás přeslechla jakákoliv bdělá stráž, je tedy dokonale nulová. A nesmíme zapomenout ani na to, že revolvery se hůře tlumí, jelikož pár procent energie odfoukne z mezery mezi válcem a hlavní. Pokud vystřelíte bez ochrany sluchu, riskujete minimálně 2 věci. Jednak, že si trvale poškodíte sluch (stačí jeden výstřel a doživotně vám zvoní v uchu) a pak také - neuslyšíte vzápětí potom kroky nepřítele.


2. Nekonečná munice – z průměrné útočné pušky dnes střílíte automaticky 3-4 sekudny a poté je zásobník prázdný. Jelikož pěšák nese nějakých 7-8 zásobníků, má munice na sotva půl minuty nonstop střelby.
3. Váha – i na váhu autoři MMO často hřeší a s tisícem nábojů na zádech poletuje postava jako motýl. Pár čísel z praxe tedy: 1000 nábojů do brokovnice váží 50 kg, ráže 5,56 x 45 mm NATO váží v 1 tisíci kusů asi 13 kg, tj. totéž co 9 mm Luger.


4. Auto jako kryt – v řadě her (a filmů potažmo) je k vidění, jak hrdina používá ke krytí dveře od auta nebo auto jako takové. Pokud se nejedná o nějaký speciální vyztužený typ nebo kusy staré a známé pro svoje extra tlusté plechy, pak je vám toto krytí naprosto na nic: jakákoliv moderní pistolová ráže prostřelí auto skrz i s vámi. Pokud jde o útočné pušky, tak celoplášťě a průbojné střely to s klidem vezmou i skrze motor (bohatě stačí již 7,62 x 39 mm v našem domácím SA58). To mimochodem platí i pro zdi a stromy – před některými rážemi se prostě neschováte...


5. Neprůstřelné vesty – další úsměvná záležitost. Již 9 mm Luger láme žebra a může i zabít (zapíchnutí zlomeného žebra někde u srdce). Ráže nad .40 SW způsobují smrt při zastavení o vestu. Je proto velmi naivní domnívat se, že ustojíte bez okamžité operace cokoliv většího (speciálně z dlouhé zbraně). A pokud něco ustojíte, velmi těžko budete schopen ihned další akce. Pak je tu i ta nepříjemná věc, že neprůstřelná vesta chrání pouze jednou – to je i jeden z důvodů, proč řada zbraní nabízí režim pro 2 kulky hned za sebou. K tomuto bodu se vztahuje i problematika používání těla jako štítu. Nuže, kromě snad možná menších broků a malých pistolových ráží (9 x 18 Makarov, 7,65 Browning, ...) a velmi tlustého chlápka, nedělejte to ale raději...


6. Nesmrtelnost – herní světy vytváří hráčům obvykle dost zkreslený obraz i v této sféře. Realita je taková, že se poroučí na zem 60-80 % lidí zasažených první kulkou z pistole/revolveru. Hádejte, co s vámi provede 5,56 mm NATO, která se v 10-12 cm uvnitř těla stočí na kolmo kvůli rozložení těžiště a letí tělem bokem? Ano správně, není to hezký pohled...
7. Účinek – pořádný zásah = zasažený odletí pěkných pár metrů, že ano? Ne, další chyba. Při zásahu zbraní mají lidé tendenci padat *dopředu*.
8. Sniperské brokovnice - s největším zahrdlením má brokovnice na 100 metrů rozptyl nějakých 1,5 m. Za bezpečnou hranici se berou aspoň 3 zásahy větším brokem a v náboji je největších broků 10-12, tak si spočítejte účinnost sami...


9. Revolver je ultra-spolehlivý a neobsahuje žádné pružiny – revolvery jsou ve hrách často vnímány jako dokonale spolehlivé zbraně vůči pistolím, ovšem je to opět mírně jednostranné. Předně, revolver obsahuje typicky více pružin nežli samonabíjecí pistole (otáčení válce, vyklopení válce, …) a některé z nich jsou napnuté stále (bicí pružina). Dále, u revolverů se poměrně záhy (pár set ran až mnoho tisíc) dočkáte tzv. vyosení válce a tedy nespolehlivé funkce (náboj ve válci a hlaveň nejsou v jedné rovině). Faktem je i to, že u revolveru se snadněji dostane dovnitř nějaké smítko, které znemožní jeho funkci.


10. Balistika – věc, na kterou kašle většina her. V realitě bohužel není možné vzít pušku, dát k ní dalekohled a trefit se na půl kilometru někomu do hlavy. Střelu ovlivňuje vítr, gravitace, nadmořská výška a milion dalších věcí. Jistě jste si také všimli, že snipeři mívají obvykle k ruce tzv. Spottera, který jim sděluje směr větru, měří vzdálenosti, sděluje tlak vzduchu a podobné věci, aby pak sniper mohl provést všechny potřebné korekce. Řada her též przní zbraně nerealistickým dostřelem a parametry – to se nám pak objevují zbraně s 10x horšími vlastnostmi a chudák hráč díky tomu má o realitě velmi zkreslenou představu.
11. Spolehlivost – řada zbraní buď odejde ve hrách příliš rychle nebo jsou naopak nezničitelné.

Pro psaní komentářů se nejprve přihlaste.